Cesta

Zdroj vší hojnosti

Hojnost je zážitek, ve kterém jsou naše potřeby naplněny a naše touhy spontánně vyplněny. Vnímáme radost, zdraví, štěstí a vitalitu v každém momentu naší existence. Hojnost je realitou a skutečným účelem této knihy je dát nám vhled do podstaty skutečnosti. Jsme-li součástí podstaty reality a víme-li také, že táž realita je naší vlastní podstatou, pak si uvědomíme, že dokážeme stvořit cokoliv, protože hmotná stvoření mají stejný původ. Podstata je stejná při vytváření uskupení mlhovin, hvězdné galaxie, deštného pralesa či lidského těla nebo myšlenky. Vše, co je hmotného původu, vše, co vidíme, slyšíme, vnímáme, ochutnáváme, je z jednoho materiálu a pochází z jednoho zdroje. Zkušenostní poznání tohoto faktu nám dává možnost naplnit jakoukoliv touhu, dosáhnout jakéhokoliv hmotného předmětu, který si přejeme, a štěstí, o které usilujeme, v jakémkoliv rozsahu. Zásady vyjádřené v této knize se vztahují spíše k vytvoření neomezeného hmotného bohatství, ale lze je aplikovat na kteroukoliv oblast, protože se jedná o stejné zásady, kterými se řídí příroda při tvoření hmotné reality z nehmotné esence. Než se jimi začneme zabývat, rád bych se zde trochu podrobněji zabýval tím, co věda, jmenovitě fyzika, může říci o podstatě vesmíru, ve kterém žijeme, o podstatě našich lidských těl, o podstatě našich myslí a jejich vzájemném vztahu. Podle zastánců teorie kvantového pole jsou všechny hmotné věci – auta, lidská těla, dolarové bankovky – složeny z atomů. Tyto atomy se skládají ze subatomických částic, které jsou výrony energie a informací v obrovské prázdnotě složené z energie a informací. Ve svých knihách jsem detailně prozkoumal podstatu kvantové reality. Aniž bych se pouštěl do hlubšího vysvětlování, základním závěrem zastánců teorie kvantového pole je to, že surový materiál na světě je nehmotný, že základní jednotkou vesmíru je němota. Na tomto faktu je založena veškerá naše technologie, což je pořádně studená sprcha na dnes převládající materialismus. Faxy, počítače, rádia, televizory – všechny tyto technologie vznikly díky tomu, že někteří z vědců již nevěřili, že atom jako základ hmoty je pevná částice. Atom vůbec pevnou jednotkou není, je to nadřazený stav informace a energie v oblasti všech možných stavů informace a energie. Rozdíl mezi jednou hmotnou věcí a druhou – například mezi atomem olova a zlata – nespočívá v hmotné úrovni. Subatomická částice jako protony, elektrony, kvarky a bosony jsou úplně stejné ať tvoří atom zlata nebo olova.  A navíc i přesto, že je nazýváme částicemi, nejedná se o hmotné prvky, nýbrž o impulzy energie a informací. To, co zlato odlišuje od olova, je uspořádání a množství těchto energetických a informačních impulzů. Veškeré hmotné věci pocházejí z informací a energie. Všechny kvantové události jsou pnutími energie a informace. A tyto impulzy energie a informací nejsou hmotné, ač z nich vzniká vše, co považujeme za hmotu. Takže je jasné, že nejenom podstata vesmíru je nehmotná, ale také myšlení je nehmotného charakteru. Co jiného by mohla být myšlenka, než energetickým a informačním impulzem?  Myslíme si, že myšlenky se odehrávají pouze v naší hlavě, ale to proto, že my je prožíváme v lingvistické podobě, a tak k nám myšlenka promlouvá rodným jazykem, v mém případě angličtinou s indickým přízvukem. Tytéž energetické a informační impulzy, které vnímáme jako myšlenky, jsou základní surovinou vesmíru. Jediný rozdíl mezi myšlenkami uvnitř mé hlavy a mimo ni je v tom, že ty v mé hlavě vnímám v jazykové formě. Ale ještě předtím, než jsou zformovány do verbální podoby, jsou záměrem. Znovu se tedy jedná o impulz energie a informace. Jinými slovy, vše v přírodě mluví stejným jazykem na předverbální úrovni. Jme myslícími tělesy v myslícím vesmíru. A stejně jako myšlenka se projektuje molekula našeho těla, stejné impulzy energie a informací se projektují jako časoprostorové události v našem prostředí. Za viditelným vesmírem, hemžením molekul, májou neboli iluzí tělesnosti, se skrývá zcela neviditelná, bezešvá forma stvořená z nicoty. Tato neviditelná nicota tiše vede, řídí, ovládá a nutí podstatu, aby se projevila s nekonečnou tvořivostí, nekonečnou hojností a neochvějnou přesností do myriád podob, vzorů a forem. Životní prožitky jsou pokračováním této bezešvé formy nicoty v projevu těla a prostředí. Jsou to naše zážitky štěstí a smutku, úspěchu a neúspěchu, bohatství a chudoby. Všechny tyto události se zdánlivě dějí nám, ale na primární úrovni jim dáváme vznik my. Energetické a informační impulzy, které vytvářejí naše životní zkušenosti, se odrážejí v našich postojích k životu. A naše postoje jsou výsledkem a vyjádřením samovzniknuvších impulzů energie a informací.