Tvar pyramid
Dokonce celé obrovské tělo Země by se dávno rozpadlo. Síla, která drží pohromadě Zemi a vše, co je hmotné v její atmosféře, není síla Země samotné, ale působí pouze na Zemi z jejího středu. Kdyby neměla hmota žádný odpor a povolila síle, zmizela by mohutná masa Země se vším, co na ní žije, v jejím středu. Ale kam? Země je poznatelná. Jestliže vše, co je poznatelné, je poznatelné jen proto, že bylo odtrženo od ,Ničeho -Všeho´, a odtržení je jen zdánlivé, protože doplňující polovina zůstala v neprojeveném a síla, která táhne Zemi se všemi jejími bytostmi do středu, je usilování o opětném spojení mezi Zemí a její neprojevenou doplňující polovinou, která zůstala v Ničem jako negativní zrcadlový obraz. Přitažlivost Země táhne tedy celou Zemi do Ničeho, jež stojí mimo čas i prostor, aby dosáhla opět sjednocení. Kdyby Země povolila, zmizel by spolu se vším ve středu, v Ničem. To by ale byl návrat k rajské jednotě, k Bohu, k blaženosti. Avšak překážkou je odpor hmoty! Bez odporu není možné žádné stvoření! Odpor hmoty nedovolí, aby Země a všechno stvoření zmizelo a bylo zničeno. Všechno, co se objevilo v tomto poznatelném světě, vypadlo z jediného bodu vesmíru, který se stal pak svým vlastním středem. Tak vznikla hmota. Teď už to nejde nazpět, protože vrátit se do božské jednoty nedovolí hmotě její vlastní odpor. Návrat do rajské, božské jednoty - k Bohu - je možný jen tím, když bude hmota zduchovněna. To jest transformací hmoty v ducha! Avšak hmota by se nikdy nemohla stát duchem bez duchovní pomoci, z vlastní síly a schopnosti. A proto sestupuje jeden aspekt Boha do hmoty, odívá se do hmoty, přijímá její vlastnosti, oživuje ji jako Já, aby zduchovnění, osvobození bylo umožněno. Účinek, který má Já, oděné do hmoty, ze středu každého stvoření na nejvnitřnější strukturu hmoty, rozvíjel během věků na každé příčce žebříku vývoje odpovídající tvary života. Tak vznikly nejrůznější bytosti, počínaje jednobuněčnými tvory až k nejvyšším projevům. Nejvyšší bytost na Zemi je člověk. Jeho úkolem je dokončit zduchovnění Země, na kterém spolupůsobí všechny živé bytosti v míře podle svého vlastního vývoje. A každý člověk, který se změní z bytosti ztotožňující se s tělem v bytost ve svém duchu znovu probuzenou, božskou, a jehož vědomí se ztotožňuje s božským Já, splnil svůj úkol. Zduchovnil kousek Země. O jeden krok posunul osvobození Země. Pak může také jako pomocník spolupůsobit při osvobození jiných bytostí. Já Země, které je současně také naším Já, miluje Zemi se všemi jejími bytostmi a táhne celou Zemi do sebe, do božské jednoty, jako ženich, který se chce sjednotit se svou nevěstou. Tato vůle, toto úsilí po sjednocení, jímž se vyznačuje každá láska, projevuje se ve všem, ttedy i v našem těle, jako váha. V každém tvaru přírody působí tato síla, kterou nazýváme váha a když stavíme, musíme počítat a pracovat s ní a ne proti ní. Jestliže s ní pracujeme, pak nám pomáhá udržet naše budovy na dlouhé časy. Kdybychom stavěli proti zákonům této síly, tak vše takto vystavěné se v nejkratším čase zboří. Stačí, že výsledné síly ve tvaru pyramid jsou nejpříznivější, aby stavby vydržely po mnohá tisíciletí, abiž by je mohly narušit přírodní síly. Pyramidy, zvláště největší, jsou vystavěny podle různých matematických a astronomických zákonů, takže mohou sloužit národu jako hodiny a kalendář. Kromě toho pyramida má takový tvar, že boční stěny se sklánějí pod úhlem 51° ke svému základu a odrážejí sluneční paprsky daleko do moře a hluboko do pouště. Tím slouží pyramidy i jako majáky. Všechny jejich zákony i dějiny těch, kdo je stavěli, jsou namalovány na keramických deskách pyramid. A jestliže jednou lidé budou znát tajemství písma, budou číst z pyramid po dlouhý čas všechny tyto pravdy, matematické a astronomické zákony, tajemství pyramid a celé naše vědění. V nejtemnějším údobí Země však zmizí i tato písemná podání, takže lidé budou muset později sami objevovat všechny pravdy.